Když v roce 1981 skupina hudebníků kolem Štěpána Kojana založila kapelu Keks, určitě netušila, že bude hrát bez přestávky dlouhých 35 let a toto číslo není rozhodně konečné. Keks zpočátku hrál pouze v okolí Benešova, ale postupně se okruh rozšiřoval. Skupina začala plnit sokolovny a sály kulturáků v širokém okolí. Časem se jméno Keks začalo objevovat na plakátech mnoha festivalů, až po ty nejprestižnější. Dalším důležitým mezníkem byl koncert k třicátému výročí, kdy Keks vyprodal pražskou Lucernu.
Koncert v Tipsport areně ukázal neobyčejný potenciál skupiny. Celé vystoupení byl neuvěřitelně silný hudební zážitek. Jako první na potemnělé podium, za ohromných ovací, vystoupil Štěpán Kojan. Pouze s akustickou kytarou zazpíval první dvě písně koncertu. Poté se k němu na druhé straně podia zpěvem a hrou na klávesy přidal Petr Dudík. Po dalších písničkách se představila kompletní skupina Keks. Rytmickou část obstarali Václav Sobíšek na baskytaru a Václav Suchý na bicí. Kdo by si myslel, že už je to na podiu finální sestava, tak by se hluboce mýlil. Po několika písničkách obsadila převážnou část plochy podia Jihočeská filharmonie pod vedením Petra Chromčáka. Skloubení rozdílných hudebních stylů připravilo několika tisícům návštěvníků neskutečný hudební zážitek. A to ještě nebylo vše. Úplně jiný rozměr několika písniček Keksu dala svým hlasem mezzosopranistka Ester Pavlů. Při poslechu běhal mnoho návštěvníkům určitě mráz po zádech. Bylo to absolutně famózní. Vše spolu neskutečně hudebně ladilo.
Skupina zahrála průřez svojí tvorbou, včetně svého největšího hitu Víš. Po závěrečné písničce Tak málo žádám zněl sportovní halou dlouhý aplaus. Rozhodně zasloužený.
Kdo se neúčastnil výročního koncertu, má možnost slyšet Keks v červenci na Konopišti, kde zahraje společně se skupinami Turbo a Nazareth. Závěrem bych chtěl poděkovat Janu Vyskočilovi, manažerovi skupiny. On ví za co.
Richard Karban
