Před dvěma roky vzbudila dvojice Petra Lexa a Lukáš Budil doslova davové šílenství a naplno se odstartoval fenomén Slza. Po dvou letech začínají muzikanti pracovat na nové desce. Ochuzeni o pár iluzí, ale pořád s touhou ukázat, jak vypadá moderní zahraniční pop v českém provedení.

V říjnu vydáte po dvou letech novou desku. V jaké fázi je teď její příprava?

Lukáš: Máme vybráno zhruba polovinu písní a neustále pracujeme na nových. Termín vydání desky máme už poměrně dlouhou dobu stanovený a před pár týdny vyšel první singl Ani vody proud.

Petr: Debutová deska Katarze vyšla v pátek 13. listopadu, byla velmi úspěšná, a tak jsme si říkali, že bychom u pátku třináctého chtěli opět zůstat. Letos připadá na říjen, a tak vyjde v pátek 13. října. (smích)

Spoustě kapel teď vycházejí desky po čtyřech letech. Nedávno jsme si říkaly, že o vás dlouho nebylo slyšet, a vy už připravujete další materiál. Chcete tím hned navázat na úspěch debutu?

Petr: Čekat čtyři roky by pro fanoušky i pro nás byla asi moc dlouhá doba.

Probíhala práce na desce poslední měsíce, nebo jste na ní pracovali celé ty dva roky?

Lukáš: Celý loňský rok jsme měli plný koncertování, vydali jsme fotoknihu Slza obrazem a pro fanoušky připravili sérii autogramiád. Na skládání písniček nezbylo moc času, a tak hlavní práce na nové desce začaly začátkem letošního roku.

Petr: Na nějakých nápadech jsme pracovali i před tím, ale nebyla to cílená práce jako teď.

Texty vám píše Ondra Ládek alias Xindl X. Skládáte hudbu na ně, nebo vám Ondra píše texty na melodie?

Lukáš: Jako první složíme písničku – hudbu i s melodií – a nazpíváme ji s pracovním, pseudoanglickým textem.

Petr: Už v této fázi v nás písnička něco vzbuzuje a inspiruje k námětu, který s Ondrou konzultujeme, bavíme se, o čem by text mohl být, o čem by se mi dobře zpívalo. Když téma najdeme, tak Ondra napíše text.

Nestalo se ti někdy, že by ti text neseděl?

Petr: Nestalo. Ondra vždy vystihne náladu písničky, text vždy vychází z toho, co jsme si sami prožili, z nějaké zkušenosti nebo pocitu, co máme a co jde z nás. Nemohl bych zpívat o něčem, s čím se nemůžu ztotožnit.

Lukáš: Občas se stane, že se vymění slova, protože se špatně vyslovují a zpívají. Ale je to hodně výjimečné.

Petr: Někdy jsou v textech slova, která jsme dříve ani neznali a nemohli vyslovit v normální mluvě, natož je zazpívat. (smích)

Co vaše textařské pokusy?

Petr: Já se snažím psát, ale Ondrovy texty jsou velmi typické a osobité, k Slze prostě patří. Píšu texty do šuplíku, ale zatím je neplánuji využít, s Ondrou jsme naprosto spokojení.

Neozval se vám někdo další s nabídkou textu?

Lukáš: My jsme rádi, že můžeme takto spolupracovat právě s Ondrou. Už když jsme Slzu zakládali a přemýšleli o textaři, byl pro nás jedinou volbou.

Máte venku první singl z plánované novinky. Byla pro vás píseň Ani vody proud jasná volba?

Lukáš: Vybírali jsme asi ze tří písniček, Ani vody proud nám ale přišla nejvhodnější.

Petr: Zároveň se, stejně jako u první desky, snažíme vytvořit album, které nebude obsahovat dva singly, ale bude vyrovnané s deseti silnými písněmi. Z první desky bylo singlů pět, věříme, že se to podaří i u této.

To jsou věci, co evidentně fungují. A co změny, udělali jste tam nějaké?

Lukáš: Již od založení Slzy máme jasnou představu o naší tvorbě – ta je postavena na silných melodických písničkách s českými texty a moderním popovým zvukem. To vše trvá, nově nabyté zkušenosti a rychle se měnící trendy nám však umožňují pracovat na jiné úrovni než u první desky.

Vzali vám ty dva roky nějaké iluze?

Lukáš: Co nás překvapilo, je to, jak je naše scéna konzervativní a nepříliš aktuální, lidé se zde spokojí s málem. Snažíme se inspirovat zahraniční scénou a zkušenosti promítnout do všech činností, nejen do hudby, ale i do způsobu práce s novými médii, image a podobně. Pořád se snažíme posouvat sami sebe a jít kupředu.

Jak si myslíte, že vás berou vaši konkurenti muzikanti? Obě turné jste jeli bez předskokana a bez hosta, což není úplně obvyklé.

Lukáš: Po každém našem koncertu následují dlouhé autogramiády, kde se věnujeme každému fanouškovi. Často jsou i tříhodinové a v případě, že by před naším koncertem byl ještě předskokan, bylo by to už opravdu dlouhé a pro fanoušky unavující. To je důvod, proč s námi nevystupuje předkapela.

Petr: Ze začátku na nás ostatní muzikanti reagovali spíše negativně, byť se našli i tací, kteří nás podporovali. My jsme to ale nikdy nijak neřešili, děláme hudbu proto, že nás baví, pro naše fanoušky, ne proto, abychom se s někým poměřovali.

Autor: Barbora Turková, Šárka Blahoňovská

Foto: Jindřich Kodíček