Fanánku, v listopadu vyrážíte na OLD PUNX TOUR s legendární punkovou kapelou Visací Zámek. Tohle složení se sešlo už před pěti lety. Jak se vám s touto partou hraje?

Hraje se nám s nima dobře, je to, jak jsi řekla, legendární punková kapela. Jde spíš o to, zda tohle složení dvou kapel vydrží i fanoušci. Ale vypadá to dobře, takže jsme spokojení.

Visáči jsou oproti jiným kapelám (Wohnout nebo Lety Mimo), se kterými jste sdíleli pódia, jiná generace. Jaké jsou pokoncertní večírky? Jde se domů a spát, nebo ještě „mladý vejrostky“ v lecčem společně trumfnete?

Oni nejsou zase tak jiná generace, oproti Wohnoutům a Letům o necelých 10 let.:D A my jsme tak něco mezi. Pokoncertní večírky občas bývají, ale na tom to teď nevisí. Samozřejmě že je to trošku jiný než před lety. My si uděláme večírek, když je potřeba. Když někdo chce ze sebe něco vypustit, tak si najde kamarády na večírek, a kdo tam zrovna je, tak s ním paří. Není to pravidlem. Častěji jezdíme domů, nejsme nejmladší a ráno už nám taky nebývá nejlíp a nechceme, aby ten další koncert byl pro ty lidi zoufalstvím.

 Co na turné chystáte speciálního? Dočkáme se nějaké společné písně?

Společná píseň myslím tentokrát žádná nebude, ale hráváme Známku punku a tu určitě dáme i letos.

Když jsme u vaší scény, tak míváte vlastní výčep na pódiu. Jednalo se o krátkodobou záležitost, nebo je to stálá výbava pódia Tří sester? Bude i na OLD PUNK TOUR? A kdo si u vás může všechno načepovat? Je to i pro fanoušky?

Není to pro fanoušky, aby si tam chodili a čepovali, ale máme výčepáka s asistentem a ten jim pivo podává. Nic po nich za to nechceme, ale kvůli organizaci není možné, aby si lidé čepovali na pódiu sami nebo se tam procházeli.

Jste známí svou sítí hospod, následovnic Kovárny, a dokonce máte i svoje pivo. Bude i pivovar Tři sestry?

Síť hospod provozuje ing. Magor a svoje pivo máme, to je pravda. Tuhle otázku bych ale přenechal na něj. (Takže příště – pozn. red.)

Přestože máte svoje pivo, tak o tobě jsem se dozvěděla, že jsi spíš vinař, a to na doporučení výživového poradce. Ještě se vína držíš? Máš oblíbenou značku? A co pivo, které ke Třem sestrám i tobě neodmyslitelně patří? Dáš si občas Tři sestry?

Nemám žádného výživového poradce, k tomu jsem se rozhodl já sám na základě informací, které jsem nasbíral. Ano, víno mám moc rád, nejraději ve formě střiku, takže víno bílé. Značka je mi celkem jedno. Když je to dobrý víno, tak je dobře i mně. Od kyselýho po sladký, ale nesmí to být patok, ten poznám. Pivo si občas dám, a to i Tři sestry.

Abychom od té gastronomie neutekli příliš daleko, tak jste navíc vydali i knihu s názvem Naše první pivní kuchařka. Jaké recepty může čtenář očekávat? Já bych od rockové kapely čekala klobásu s křenem…

Jsou tam recepty. První impuls, aby to vzniklo, dal opět Ing. Magor, protože moc rád vaří. Já rád nevařím, a tak jsem tam spíš vložil historky ze svýho života spojené s jídlem. On zase recepty toho, co je opravdu dobrý a co si sám rád uvaří.

Naše PRVNÍ kuchařka… Znamená to, že už připravujete nebo alespoň plánujete pokračování?

Zatím neplánujeme, ani nepracujeme, ale není to vyloučený. Proto ten název, a uvidíme.

Když se vrátíme ke koncertům, tak jste se nedávno vrátili z Londýna. Jak se typicky „české pivní“ kapele hraje v zahraničí? Kam jste se podívali koncertně nejdál?

Vezmu to od konce. Nejdál jsme byli v Americe, což bylo super, protože tam nikdo z nás nikdy nebyl, takže jsme to spojili s hraním. Projeli jsme to velmi lehce, byli jsme snad jen na čtyřech místech, ale aspoň jsme tam byli. V Londýně jsme hráli už asi před 8 lety a ještě před 6 lety. Teď jsme tam byli potřetí a mně se tam ani nechtělo. Londýn pro mě není hezký město, možná má někde nějaký tajný, pěkný zákoutí, ale dvouhodinová cesta v zácpě z letiště, který je na úrovni našich Pardubic, není žádná radost. Taky jsem zjistil, že multikulturní společnost mi nedělá dobře. Nic proti ní nemám, ale jsem radši doma. Koncert byl normální a dobrej, ale s hrozným cestovním vopruzem. Teror na letišti, svlíkání z bot, pípání, všechno vyndejte, tohle nesmíte…  Neee, to není pro mě.

Kde se vám mimo ČR hraje nejlépe a rád by ses tam vrátil?

Já bych se nikam nevrátil, já bych nejraději hrál doma. Ale rád bych se podíval do Austrálie, takže kdyby se to dalo navlíknout jako cesta s kapelou, bylo by to asi fajn. Nicméně je tam tak málo krajanů, že by se to asi nevyplatilo, a tak ostrouhám a budu tam muset jet sám. 

Jakožto velmi populární kapela máte i spoustu následovníků v podobě revivalů. Musím říct, že zrovna revivalům Tří sester se daří velmi dobře a říkají si o nemalé honoráře. Jak jejich existenci hodnotíš ty? Vnímáš to jako lichotku tvé kapele, nebo tě se*ou?

Popravdě jsme museli trošku poupravit jejich vystupování, aby se nejednalo o úplné kopie, ať už aby změnili logo nebo název. Jednak matou posluchače a riskují, že někde dostanou na budku, a nám tím taky nedělají dobrý jméno. Lichotka kapely to určitě není, normálně parazitují na naší existenci a tak to je. Vzhledem k tomu, že jsme pořád hrající skupina a oni hrají na našem trhu, tak nejsou revival. Vnímám je jako nějakou ichtylní, parazitní konkurenci.

Přestože jste si vybudovali silnou značku a jednou budou Tři sestry menší továrna na všechno, podobně jako KISS, tak nemyslíte jen na sebe. Vznik nadačního fondu, díky němuž jste pomohli Martinovi Bihárymu zúčastnit se paralympiády v Turecku, je toho důkazem. Máte se svým nadačním fondem další plány? A jak je možné do něj přispět?

Spíš než s nadačním fondem samotným máme plány dál pomáhat jakoukoli formou potřebným lidem.  Mně osobně totiž přijde „nadační fond“ jako krytí nadací našeho projektu. Berou si nemalý procento za to, že jim tam pošleme peníze a oni tomu dají razítko a důvěryhodnost. Myslím, že tohle není princip byznysu, a když budeme chtít někomu dát peníze, tak mu je dáme a důvěryhodnost tady není potřeba. Zřejmě je to nutné kvůli papírování, ale to nejlíp ví Ing. Magor. Nicméně jsou nadační služby ničemný a stojí to spoustu peněz, které by šly dát na pomoc celé.

Přirovnání ke KISS továrně ber prosím s nadsázkou, ale přesto, máte v plánu ještě nějaké další projekty pod názvem Tři sestry?

Určitě ano. Kromě muziky a merchandise máme spoustu plánů. Když se podaří, sice to není tolik Sesterský, ale patří to k tomu, mohl by se natočit film podle mých knížek z dětství Tak to bylo, tak to je a Jaro kakao.  

Tři sestry teď pochopitelně čeká hlavně turné s Visacím Zámkem, ale jaké jsou vaše další plány? Turné nezahrnuje Prahu a vy na Vánoce v Praze těžko můžete chybět, mám pravdu?

Máme dva koncerty v Akropoli. 21. a 22. prosince. To se moc těšíme. To je tradiční věc a snad nás nic nemile nepřekvapí.

Poslední moje otázka směřuje pouze k tobě. „Uklidil“ ses se svou novomanželkou a děckem do Krkonoš, sportuješ a chodíš na procházky, takže je zbytečné se ptát, kde čerpáš energii. Nicméně jsi takový vždycky nebyl, což dokládají i tvoje texty. Musel jsi k tomuhle období „dospět“? Nechybí ti Praha, mejdany a Kovárna?

Nechybí, ale sportuju velmi sporadicky. Spíš abych udržel sebe a tu nohu ničemnou ve formě, byl schopný chodit a ustát koncert. Nevím, jestli dospět, já to nehodnotím, prostě to tak přicházelo. Před 30 lety jsem myslel, že bych bez Prahy umřel. Před 20 lety bych umřel bez večírků, ale za Prahou, i když bez kalení, a teď mě děsí, že bych musel do Prahy, účastnit se mejdanů a každej den sedět na Kovárně. Tak se člověk asi mění. Nicméně nelituju absolutně ničeho, co se za tu dobu stalo. Jsou to nepřeberný zdroje historek a rád bych je ještě dlouho říkal, a tak se teď snažím se úplně nezahubit.