HODNOCENÍ: 9/10
Letos je tomu přesně dvacet let, co Aleš Brichta natočil první sólové album Růže pro Algernon.
A právě ty pomalejší, často až rock-popové pecky, kterých má na svém kontě již desítky, se staly základem k založení ALEŠ BRICHTA TRIA, jež po klubech jen s kytarou a klávesami dělá radost všem těm, kteří mají Aleše v této komerční době rádi.
Přece jenom je Brichta známý hlavně jako metalový a hard-rockový zpěvák, a to nejen z Arakainu, ale i z jeho současného Aleš Brichta Projektu, který je hudebně někde jinde.
Album, jak už bývá u Aleše pravidlem, vznikalo převážně u Petra Jandy v Propasti, a tak není překvapením, že bicí nahrál současný bubeník Olympiku Martin Vajgl. Sbory nazpívala mimo jiné Lucka Roubíčková z Black Bull a o texty a zpěv se postaral samozřejmě Aleš. Hudbu stvořil a klávesy nahrál Zdeněk Vlč a kytary David Vaněk, kteří jsou i součástí Tria.
Škoda jen, že texty nejsou více veselejší, pozitivní. Hodně je znát, že se Brichta počátkem roku rozešel se svou přítelkyní, ale i tak se jedná o povedenou placku, jež opět obsahuje pár dobrých rádiových hitů. A pro ty, kteří mají dodnes rádi pecky jako Barák na vodstřel, Dívka s perlami ve vlasech aj., je PAPÍROVEJ DRAK jasnou volbou.
Velmi zajímavá je např. píseň Plný zuby se saxofonem nebo covery Shane a Mertův Astrolog. Za největší hit celého alba považuju píseň A ty sis ostříhal vlasy, která mi náladou připomíná starší píseň Jednou to pochopíš.
Celkově jde o pohodové album, vhodné třeba do auta.
Publikováno se svolením redakce helpmusic.cz